vino2

 

O vinařství

Cca před 14 dny se mi do rukou dostala mapa s názvem „Jihomoravské oblast vinařská ‑ okres Hustopeče" s vyobrazením bývalého okresu Hustopeče z roku 1947. Pochází z pozůstalosti po jednom místním vinaři p. Chaloupkovi. Kromě určitě značné historické hodnoty v ní můžeme najít celou řadu ponětných a zajímavých informací.

Zájemce, které se zajímá o historie našeho regionu, určitě zaujme poměrně značná rozloha původního okresu Hustopeče, který sahá od Vrbice či Kobylí až hluboko do dnešního Brněnska k vesnicím jako Troskotovice, Újezd apod... Okres Hustopeče se historicky dělil na tři menší správní jednotky - a to soudní okresy Hustopeče, Židlochovice a Klobouky. V současnosti se zhruba polovina původního okresu nachází v okrese Břeclav, včetně samotných Hustopečí a druhá polovina v okrese Brno venkov.

Z vinařského pohledu je zde však mnohem více zajímavých informací a to především aktuální výměra vinné revy v konkrétních obcích, včetně procentuálního vyjádření poměru viniční plochy k celkové rozloze katastru obce.

Pro Hustopeče však tyto údaje vyznívají poměrně tragicky. V roce 1947 byla vinohrady osázena plocha pouhých 84,17 ha, což činilo pouhá 3,06 %. Abychom však byli spravedlivý, tak stav vinic byl v té době v okolních obcích, s několika vyjimkami, obdobně tristní.

Pro Hustopeče však tato čísla znamenají nezměrnou vinařskou tragédii. V roce 1937 byly Hustopeče největší vinařskou obcí na Moravě s osázenou plochou 1350 ha tj. v poměru k celkové výměře kastru 49,21 %. Víno bylo uchováváno ve 400 vinných sklepech. O deset let později se dostáváme k výměře necelých 7 % původního stavu. Aby však nebylo špatných zpráv dosti, na začátku šedesátých let tvoří výměra místních vinic pouhé 12,8 ha.

Takto tragický propad byl způsoben celou řadou faktorů. Nejhorší vliv na vinohradnictví v Hustopečích měla druhá světová válka a to jak konflikt samotný, tak následné politické a společenské důsledky, nejprve v roce 1938 to byl útěk místních česky mluvících obyvatel do vnitrozemí, v důsledcích Mnichovské dohody. Válečná zemědělská produkce byla pak zaměřena na potravinové plodiny a tudíž se vinohradnictví ocitalo na okraji zájmu. Na základě Postupimských dohod a s nimi spouvisejícími dekrety prezidenta republiky se ihned po ukončení války ukutečnil odsun místního německého obyvatelstva, což sebou neslo mimo jiné i odchod části starých a zkušených vinařů a vinohradníků. A jako poslední hřebíček do rakve přišla v padesátých letech kolektivizace zemědělství a nucené zakládání jednotných zemědělských družstev.

Tato smutná historie posledních padesáti let, je však pro místní vinaře velkou výzvou. Bude asi ještě mnoho let trvat, než vrátíme Hustopečím první místo mezi moravskými vinařskými obcemi, ale je to věc, kterou svým vinařským předchůdcům, dlužíme.

P. S.  V současnoti mají Hustopeče výměru vinic cca 300 ha, což je řadí na desáté místo v ČR.